DÍVKA V LEDU

ROBERT BRYNDZA

V ORIGINÁLE: The girl in the ice

PŘEKLAD: Kateřina Elisová

VYDAVATELSTVÍ: Grada Publishing, a. s., pod značkou Cosmopolis

ROK VYDÁNÍ: 2016

POČET STRAN: 441

ANOTACE:

Poté co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život. Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně. Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala? Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričina kariéra visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než kdokoliv, komu čelila v minulosti. Dopadne ho dříve, než udeří znovu?

Všudypřítomná reklama v metru je mocná čarodějka, takže i já podlehla jejím svodům a letěla si Dívku v ledu koupit. Zprvu jsem byla z děje nadšená. Objevení Andreiny mrtvoly, začátek vyšetřování, prostě paráda. Příběh byl napsán srozumitelně, bez zbytečných složitostí. Občas se tam našel i nějaký vtipnější popis podezřelého, takže se člověk mohl i zasmát. Čím více však přibývalo zavražděných, podezřelých, rozhádaných uvnitř policejního týmu a intrik z řad nejvyšších kruhů a čím méně mi zbývalo stran k dočtení, tím více mé nadšení pohasínalo. Děj mi najednou připadal nekonečný a moc rozvláčný. Začaly mi v něm vadit zevrubné popisy jednotlivých míst a osob. Zároveň mi vadily i časté rozepře uvnitř policejního týmu. Příběh mi, asi i díky zasazení do Anglie, trochu připomínal Vraždy v Midsomeru, kdy je děj založen na vyšetřování několika spolu souvisejících vražd, obviňování mnoha lidí a nudném vyšetřování detektiva Barnabyho, se kterým se alespoň nehádá zbytek policejního sboru.

...Erice opět hlavou probleskla představa vajíčka na nožkách. Giles – malý a zavalitý – sedí sám na zídce a nohama nedosáhne na zem...

Dívka v ledu je rozdělena na kapitoly. Nejvíce se mi líbily ty, které byly psány z pohledu vraha, v nichž popisuje své pocity a činy.

...Může mě vidět? Postava couvla kousek dál do tmy. Vidí mě stejně dobře jako já ji? Ne. To je nemožné. Ta děvka tak dobrá není. Dívá se na svůj vlastní odraz a určitě má pořádnou depresi z toho, co na ni zírá...

HODNOCENÍ:

Podle jiných recenzí a reklam jsem od knihy očekávala mnohem víc. Mé mínění již nezvrátil ani napínavější konec příběhu. Jelikož však máme každý jiný vkus, tak si Dívku v ledu určitě přečtěte a dejte mi vědět svůj názor. Příběh dále doporučuji všem, kteří čtou rádi detektivky zasazené do Anglie. Celkově hodnotím 75 %.

O AUTOROVI:

Britský spisovatel Robert Bryndza žije na Slovensku. Bestseller Dívka v ledu je prvním dílem ze série o policistce Erice Fosterové. V současné době vyšel další díl - Noční lov. Robert Bryndza píše také romanticky a humorně laděné knihy.

10 KNIH, KTERÉ OVLIVNILY MÉ KNIHOMOLSTVÍ

Před nedávnem jsem přemýšlela o tom, kde se vlastně vzala má závislost na knihách, jaký byl vývoj mého knihomolství. Zamyslela jsem se proto a sestavila žebříček 10 knih, jež mě přivedly ke čtení, k oblíbeným tématům nebo autorům a dodnes zaujímají čestné místo v mé knihovničce. Které to jsou a jaké vzpomínky mám s nimi spojené najdete níže. 

SLABIKÁŘ – ve škole jsme se písmena, slabiky apod. učili nejprve z takového červeného sešitu s obrázky (již bohužel nemám :( ). Pak jednou přišla do třídy paní učitelka a všechny přezkušovala ze čtení. Ti, co jim šlo čtení už dobře, dostali slabikář, ostatní pak ještě museli trénovat... Já byla mezi prvními, jež ho dostali. Pamatuju si to nadšení. Dostat ho, byla totiž prestiž, protože mezi námi, několika spolužačkami, již tehdy bujela soutěživost, takže jsme se předháněly v tom, která ho získá dřív.... 

DOBRODRUŽSTVÍ VEVERKY ZRZEČKY – první knížka, již jsem četla. Tenkrát nahlas, rodičům před spaním. Slova na prvních pár stránkách jsou ještě rozdělena na slabiky, dál jsem se je pak už musela snažit nerozdělovat a číst plynule....

POHÁDKY Z PSÍ BOUDY NA DOBROU NOC – první knížka s psí tématikou, kterou jsem četla. Navíc doplněna o úžasné obrázky. Naši mi ji přivezli jako dárek ze služební cesty...

MY TŘI A PES Z PĚTIPES – tato knížka přežila mamku, její bráchy, jejich děti a nakonec se dostala až ke mě...

ROBINSON CRUSOE – jediná knížka, jíž obohatil naši rodinnou knihovničku taťka. Pamatuje ještě jeho dětství. Já ho četla asi v 9 letech a ještě nyní si pamatuju, jak se mi hrozně líbil a já hltala stránku za stránkou jen abych se dozvěděla, jak bude Robinsonovo dobrodružství pokračovat.

MEDVÍDEK PÚ – po Krtečkovi moje nejoblíbenější pohádková bytost. Mám raději Púovu podobu z této knížky, než tu od Walta Disneyho....

PILÍŘE ZEMĚ – u nich musím zmínit hned dvě prvenství. Jednak to byl první titul, který jsem kdy četla od teď již mého oblíbeného autora Kena Folletta a zároveň to byl můj první přečtený obsáhlý román. Od té doby se už nebojím číst jakkoliv silnou knížku.

KYTICE – jedna z mála knížek z povinné školní četby, která mě opravdu bavila a dodnes se k ní občas ráda vracím.

PŘEMYSLOVSKÁ EPOPEJ – tu mám ze všech děl Vlastimila Vondrušky nejraději. 

VYPRAVĚČKA – první titul od Jodi Picoult, který jsem si koupila, přečetla a tím odstartovala svou oblibu v díle této autorky.

A kterých 10 knih přivedlo ke čtení vás?