středa, listopadu 30, 2016

 VLK SAMOTÁŘ

JODI PICOULT


V ORIGINÁLE: Lone Wolf
PŘEKLAD: Ivana Nuhlíčková
VYDAVATELSTVÍ: Euromedia Group, k.s. - Ikar
ROK VYDÁNÍ: 2013
POČET STRAN: 416

„VLK JE JEN TAK SILNÝ, JAK SILNÁ JE JEHO SMEČKA.“ 

 ANOTACE:

Vlk nikdy nezapomíná na to, že je jen tak silný, jak silná je jeho smečka. A že přežití smečky někdy znamená oběť. Když pozná, že nadešel jeho čas a že své smečce už nebude k užitku, opustí ji. Zachová si hrdost a zemře tak, jak žil. Lidé takové štěstí nemají.
Luke Warren strávil celý svůj život výzkumem života vlků. Psal o nich, studoval jejich zvyky, dokonce s nimi nějakou dobu žil. V mnoha ohledech chápe vlky lépe než vlastní rodinu. Georgie po letech osamělého života snahu zachránit manželství vzdala a svého muže opustila. Čtyřiadvacetiletý Edward před šesti lety kvůli němu dokonce utekl do Thajska. Vše se ale změní ve chvíli, kdy se dozví, že jeho otec leží po automobilové nehodě s vážným zraněním hlavy v kómatu. Edward se vrací domů, aby spolu s mladší sestrou Carou rozhodl o otcově osudu. A zatímco Cara, která s otcem posledních šest let žila a starala se o něj, se nechce vzdát sebemenší naděje, Edward je přesvědčen, že otec sám by si žít dál pouze ve vegetativním stavu nepřál.
Jaká tajemství však před sebou Edward s Carou skrývají? Jaké motivy vedou jejich rozhodnutí nechat otce zemřít nebo ho udržovat při životě na přístrojích? Co by chtěl on sám? A jak dokáže kdokoliv ze členů rodiny takové rozhodnutí učinit, aniž by pak byl do konce života sžírán pocitem viny a bolesti? Edward, Cara i Georgie jsou si jisti pouze jedním – na otázky, které si budou muset nyní zodpovědět, neexistují jednoznačné odpovědi.
Co se stane, když naděje, která by měla rodinu držet v těžkých chvílích pohromadě, je právě tím, co jí trhá na kusy?




Vlka samotáře bych zařadila mezi psychologické romány. Příběh rodiny Warrenových o těžkém rozhodování mezi bytím a nebytím, životem a smrtí, eutanazií a „životem“ na přístrojích blízkého člověka se odehrává v Beresfordu, New Hampshiru. Zároveň by se dalo říci, že je kniha přírodopisnou publikací o životě vlků.
…. Věřívala jsem všemu, co mi bratr řekl, protože byl starší a byla jsem přesvědčená, že toho ví o světě víc. Ale jak se ukázalo, být dospělý ještě neznamená se nebát. Znamená to jen tolik, že člověk se bojí jiných věcí.....


Děj je rozdělen na dvě části, které se skládají z jednotlivých kapitol. První část se odehrává v nemocnici, těsně po nehodě a Edwardově návratu z Thajska. Rozjitřují se v ní první emoce, čtenář se seznamuje s jednotlivými postavami a hlavně se začíná odvíjet Lukovo vyprávění o vlcích.
Ve druhé části se rozjíždí naplno boj o Lukův život. O to, kdo se stane jeho zákonným zástupcem a tím pádem získá rozhodující slovo v otázce jeho života a smrti.
Příběh je vyprávěn z pohledu jednotlivých hlavních postav. Proto jsou pravidelně se střídající kapitoly označeny jejich jmény a dost často jsou také odlišeny graficky, jiným stylem písma. Cařino vyprávění se tedy střídá s tím Edwardovým, Lukovým nebo třeba Georgiiným. Na základě jejich vzpomínek a současných pocitů a postojů se pak odehrává celý děj a čtenář se tak postupně začíná dozvídat, co koho vede k tomu a tomu rozhodnutí nebo činu.
… ,,Protože nenávist je jen odvrácená strana lásky. Jako orel a panna na minci. Když nevíš, jaké to je, někoho milovat, jak bys mohla vědět, jaké to je, nenávidět? Jedno bez druhého nemůže existovat.“....


Přestože se Jodi Picoult opět vytáhla silným a zajímavým příběhem a propracovanou psychologií jednotlivých postav, pro mě bylo prostě tématem číslo jedna Lukovo vypravování o vlcích. Úplně mě fascinovalo, jak dokázala do detailu popsat život vlka jako jednotlivce i jako člena smečky. Nemluvě o líčení Lukova pobytu mezi divokými vlky v kanadské divočině.
…Velký vlk byl najednou pryč a jeho místo zaujala alfa samice. Předními tlapami mi stála na ramenou a tiskla je k zemi, vahou těla spočívala na mých nohách. Byla jen pár centimetrů od mého obličeje, vrčela a chňapala po mně. Když se samec přiblížil, ohnala se po něm, kousla ho a on se stáhl. Do tváře mi vanul její horký dech, sliny mi kapaly na čelo, ale kdykoliv jsem měl pocit, že mě doopravdy kousne, nakonec se rozhodla jinak...


Vyzdvihnout bych chtěla také grafické zpracování přebalu knihy od paní Jany Šťastné a vnitřní ilustrace. Vždy mě potěší, když je příběh doplněn o obrázky a není to jen o hustě popsaných stránkách. Zajímavé byly také krátké texty, výroky či přísloví o vlcích, které se v knize z nenadání objevovaly na různých místech. Asi nejvíce se mi líbil ten od Rudyarda Kiplinga - Protože silou smečky je vlk a silou vlka smečka.




HODNOCENÍ:
Knihu jsem přečetla za necelý týden. Obě témata, „člověčí“ i vlčí, byla velmi zajímavá. Přesto dávám 90 %, protože na 100 % mi tam něco chybí. Takové to NĚCO, kvůli čemu bych si sedla na zadek. Vlka samotáře by si měl přečíst každý, kdo je fanouškem vlků, má rád přírodu nebo ho baví číst příběhy se složitější tématikou. Nedoporučuji těm, kteří nechtějí o ději moc uvažovat a hledají pouze nějakou oddechovku.

O AUTORCE:
Jodi Picoult je americká spisovatelka, která žije s manželem a třemi dětmi v Hanoveru, New Hampshiru. Napsala 23 románů. Za své dílo získala řadu ocenění, mezi jinými cenu New England Bookseller Award. Je známá propracovanými dramaty se složitou tématikou.
Česky zatím vyšly romány Až na konec všech dní, Je to i můj život, Prostá pravda, Desátý kruh, Nejsem jako vy, Vlk samotář, Vypravěčka a Čas odejít. Je spoluautorkou knih své dcery Samanthy van Leerové. Česky vyšla Láska mezi písmenky. Některé její knihy byly již i zfilmovány, např. Je to i můj život.